Program Citakon 2026
Novinky v Citace.com
Lukáš Konečný
Rok 2025 s sebou přinesl mnoho novinek ať již na poli aktualizace doplňku citačního manažeru Citace Pro, tak také z hlediska nabídky vzdělávání pro knihovníky a veřejnost. Seznámíme vás s nejdůležitějšími novinkami a s vizí, kterou chceme splnit v roce 2026.
AI nástroje a právo
Petra Dolejšová
Jak se z pohledu práva liší tvorba člověka od AI? Čí jsou výstupy? Z jakých zdrojů může AI vycházet? Kdo za ni nese odpovědnost? A jak se liší přístupy Evropy od zbytku světa? Podíváme se na to prakticky, na příkladech a způsobem, který vás bude bavit. Bez paragrafů.
Většinu textu už nepíšou lidé. Jak se ubránit lavině keců?
Pavel Kasík
Umělá inteligence napodobuje lidské přemýšlení a generuje libovolné množství textů na přání. Jak poznat, čemu věřit? Jediná obrana je pečlivý návrat k původním zdrojům... jenže přesně to je dovednost, která nám nejdříve zakrní, pokud si nedáme pozor. Podíváme se, jak fungují AI modely, zasmějeme se příkladům halucinací, ukážeme si tři typy chyb, které AI dělá při citacích. A pak se pokusíme společně najít, co můžeme my lidé v této době nabídnout navíc.
Tahák pro psaní s AI: Jak zefektivnit práci a neriskovat plagiátorství
Martin Krčál
Psát s umělou inteligencí neznamená podvádět, ale vyžaduje to novou sadu dovedností. Tento příspěvek nabízí praktický tahák, který definuje bezpečné zóny využití AI – od rešeršní fáze přes strukturování textu až po finální korektury. Ukážeme si, kde končí povolená pomoc a začíná plagiát, a jak transparentně deklarovat roli AI v tvůrčím procesu. Cílem je představit workflow, které šetří čas, ale plně respektuje akademickou integritu a autorský přínos člověka. Ukážeme si také nástroje, které lze bezpečně využít.
Knihovny jako průvodkyně moderními technologiemi
Roman Pospíšil
Jak může vypadat knihovna, kde se tiskne na 3D tiskárně, zkouší virtuální realita a programují roboti? Makerspace v knihovně představuje inovativní prostor, kde se technologie stávají přirozenou součástí vzdělávání a komunitního života. Přiblížíme si, jak využít tyto technologie v rozvoji digitální gramotnosti a implementovat je do vzdělávacích programů. Na konkrétních příkladech workshopů a spolupráce se školami si pak ukážeme, jak mohou být knihovny cenným partnerem při učení se novým technologiím.
Jak čelit dlouhodobému stresu v knihovnách: zdroje odolnosti a duševní pohody
Alena Slezáčková
Přednáška se zaměřuje na specifické zdroje dlouhodobého stresu v knihovnické a pedagogické profesi, které souvisejí s intenzivní prací s lidmi, emoční zátěží, proměnou role knihoven a dlouhodobým tlakem na dostupnost a vstřícnost. Nabídne psychologický pohled na posilování duševní pohody a zdrojů psychické odolnosti jako klíčových prvků prevence syndromu vyhoření. Součástí příspěvku budou také praktická doporučení a podněty, jak rozpoznávat časné signály přetížení a jak o své duševní zdraví pečovat v každodenní profesní praxi.
Od jednotlivce k systému: wellbeing na VUT
Michaela Havlát Odehnalová
Duševní nepohoda může postihnout každého z nás. Někdy je nespokojenost v pracovní oblasti její příčinou, jindy naopak důsledkem. V obou případech je však zřejmé, že wellbeing a pracovní prostředí nelze oddělovat. Příspěvek reflektuje praxi práce s wellbeingem na VUT z perspektivy Centra vzdělávání a poradenství. Představuje současné formy podpory a načrtává možnosti dalšího směřování. Dotýká se také praktických tipů, jak postupovat v situaci, kdy se člověk ocitne v duševní nepohodě nebo se jí cítí ohrožen.
Wellbeing zaměstnanců v univerzitní knihovně: zkušenosti z praxe
Marie Konečná a Petra Dvořáková
V pracovním i osobním životě jsme často zahlceni informacemi, vnějšími i vnitřními podněty a množstvím úkolů. Dlouhodobé přetížení může vést ke ztrátě energie, motivace i k vyhoření. O to důležitější je věnovat pozornost wellbeingu nejen v osobním, ale i v pracovním prostředí. Příspěvek představí praktické zkušenosti s tím, jak jsou témata wellbeingu uchopována v Knihovně ČZU, a nabídne také osobní postřehy a konkrétní tipy z praxe.